Téma

Život po jaderné katastrofě:

Potraviny - bílkovinné kvasničné kultury, plantáže hub pěstovaných bez světla, drůbežárny a vepříny, kuřata
Voda se získává přes filtry
V metru žije asi 40 000 obyvatel
Nebezpečí radiace
Čaj - vývar ze sušených hub s přísadami
Slabé osvětlení, na některých stanicích je tma úplně, někde jen nouzová světla
Na stanici VDNCH, kde Arťom žije, objevili čaj a z něj zbohatli, mají velkochov vepřů
Každá stanice je organizována trochu jinak, na VDNCH mají všichni pracovní povinnost a každý musí splnit nějakou pracovní normu - někteří pěstují houby, starají se o vepřín, pracují v masném kombinátu, jiní jsou požárníci, technická služba, nebo vyrábějí zbraně. Každý má 1 – 2 pracovní místa. Muži navíc musí každé 2 dny držet stráž v tunelech, tj. život je pevně organizovaný a všichni bez výjimky musí manuálně pracovat.
Mezi stanicemi neexistuje spolehlivá komunikace, nikdo neví, co se děje na jiných stanicích.
Objevují se nákazy nemocemi - například mor
Život je drsný, provázený násilím, nedostatkem jídla, čerstvého vzduchu, kvalitní vody, zima a vlhko, prostituce, člověk, který je slabý, často nemá ve společnosti místo, ženy jsou nuceny k prostituci.
Jako univerzální platidlo fungují patrony AK-47. Patrony jako platidlo se často objevují i v jiných dystopiích (například SPAD).
Stanice mezi sebou bojují, uzavírají spojenectví, obchodují spolu.

Společenská uskupení, subkultury v jednotlivých stanicích

Každá stanice je „ukázkou “ různých kulturních společenství tak, jak se v nich lidé sdružili, aby jim to pomohlo přežít. Některá kopírují již vyzkoušené společenské modely (komunisté, fašisté, jehovisté), jiná jsou nová (Polis). Na každém společenství je ukázáno na jeho přednosti a také na jeho negativa, ani jedno ze společností nelze chápat jako správné nebo dokonalé.

Komunisté - část stanic patří jim, například Krasnoselskaja, Krasnyje vorota, Komsomolskaja, Leninskije gory - vládne zde idea komunismu a socialistické formy vlády. Celé komunistické, tzv. Rudé trase vládne Moskvin, což je generální tajemník KS moskevského metra. Vládne zde patologická nedůvěra, neustálé kontroly
Mafiáni - například ve stanici Kitaj-gorod, která nepatří do žádné federace, vládnou dvě mafiánské skupiny
Fašisté - ovládají například stanici Puškinská, vyhnali ze své stanice všechny Nerusy, jejich stanice dostane víc prostoru v druhém dílu trilogie, kdy se dozvídáme, že „nečistí “, tedy ti, kteří se narodí nějak poškozeni (vlivem radiace...) jsou zabíjeni. Všichni, kteří nesouhlasí s některými nařízeními jsou využíváni na otrocké práce „za zdí “. Na stanici Tverskaja mají fašisté svůj symbol - hákový kříž s třemi kříži, nesnáší „Kavkazany “ a jiné rasy. Všude hesla jako Metro Rusům. Tmaví na povrch a podobně.
Samostatné skupiny, například První mezinárodní rudá bojová brigáda Ernesta Che Guevary.
Jehovisté žili v tunelu, chodili v hábitech, ctili Bibli, umyli uprchlíky a poutníky, dali jim čistý hábit, dali jim najíst a pak každého odvedli do sálu, tj. Do dalšího vagonu, kde měl jejich představený kázání. Bylo pro ně důležité věřit v boha, jinak by se cítili v chaosu ztraceni. Jejich představený vysvětloval lidem, že válka, která téměř všechny zahubila, byl armagedon, přežije teď už jen boží národ, tedy oni.
Pozorovatelé - podle legendy existuje ještě 1 metro, pro vyvolené, odtud pozorovatelé pozorují zbylé metro a usměrňují je
Polis - rozkládala se na největším přestupu metra, zabírala plochu celých 4 stanic metra: Alexandrovskij sad, Arbatskaja, Borovickaja a Biblioteka imeni Lenina. Zde žili „nositelé neužitečných starých vědomostí “ - profesoři, filozofové, herci, spisovatelé, chemici, biologové a další - jejich smrtí by zanikly vědomosti lidí. Metro bylo ochotné Polis bránit. V Polis funguje kastovní systém. Příslušnost ke kastě mají vytetovanou na spánku. Kasta kněžních, strážců vědění a těch, kteří shromažďují knihy. Pak kasta válečníků - ti se starají o obranu. V osmnácti letech si každý vybere svoji kastu. Na Borovické žijí hlavně bráhmani, tedy strážci vědění, je tu škola, knihovna. Vojáci mají vytetovaného orla, bráhmani knihu.
Sacharevskaja – na této stanici život nikdo neřídí, lidé tu nežijí společně, ale každý sám za sebe, každý má své světlo, svůj vlastní tok času.
Paveleckaja - nedrželi hlídky, mají vysoké stropy, rozlehlý prostor, měli tu i hodiny, žádné obytné stany, jen pár vagónů. Lidé si tu nevšímají jeden druhého, je tu hodně nemocných a degenerovaných. Stanice neměla ocelovou bránu, která by ji oddělovala od povrchu. Byl tam tedy kontaminovaný vzduch i voda. Žili v podchodech, kam v noci odcházeli. Ve stanici se muži střídali v lovu zvěře, která do stanice lezla. Na tuto stanici ale nikdo z lidí neútočí, protože ji potřebují jako první na ráně před příšerami zvenčí.
Satanisti - zdálo se jim, že bude brzo konec světa a snažili se pomocí otroků vykopat hlubokou jámu, aby byli dřív u satana. Kdo nemohl, tomu usekli hlavu
Hanza - čistá, klidná, její zástava je hnědý kruh na bílém podkladu, uctívají dvě knihy Bohatství národů od Adama Smithe a Jak se zbavit starostí a začít žít od Dále Carnegiho.
Arbatská - stanice vojenské kastyy, na stěnách visely slavnostní vlajky s vyšívaným zlatým orlem
Mutanti - unášejí děti, protože se sami nemohou rozmnožovat, uctívají Velkého červa. Někdy dospělého nezabijí, jen paralyzují a pak ho mohou sníst
Hnědá břečka - živá hmota, která požírá pod Kremlem vše živé. Zřejmě následek biologické zbraně. Přitahuje lidi, aby se nechali sežrat.

Putování

Putování je oblíbený motiv již od starověku, Arťom zde putuje, aby pomohl svým lidem, po cestě prožívá různá dobrodružství a setkává se s novými a novými lidmi. Tím také uspokojí svoji potřebu změny, protože jednotvárný život na stanici ho ubíjí.